Něco z historie

Krátce po představení největší Jawy se objevila na trhu také nejmenší Jawa 50. Byla výsledkem týmové práce konstruktérů M. Kubíčka, J. Mráze, K. Mareše a J. Šťastného, jejich šéf byl Josef Jozíf. Jednalo se o zásadní modernizaci Robota u které tehdy pracoval mladý Jan Křivka. Malé padesátce se podle tvaru sedadla začalo říkat "pařez" a brzy se stala prodejním šlágrem. Byla vyvinuta v Praze. Její výroba byla ale roku 1955 přestěhována do strojírenských závodů "Povážské strojírny" v Povážské Bystrici.

Naležato umístěný dvoutaktní jednoválec měl zdvihový objem 49,8 cm3 (ø 38 x 44), výkon 1,18 kW (1,6 PS) při 5000 ot. za min, kompresní poměr 6,6:1, karburátor Jikov 2912. Mazání motoru mastnou směsí, příměsí oleje do benzínu v poměru 20:1. Se svou třístupňovou převodovku dosáhl motocykl největší rychlost 50 km/h. Otevřený rám svařený z ocelových trubek obdélníkového průřezu. Přední kolo uloženo v teleskopické vidlici bez tlumení, kluzáky chráněny pryžovými manžetami. Zadní kolo uloženo ve vlečené kyvné vidlici svařené z tvarovaných plechových výlisků, odpružené jednou vinutou pružinou umístěnou pod sedlem ve středové rovině stroje (tedy obdobné jako o mnoho let později zavedla japonská Yamaha) rovněž bez tlumení. Pionýr koncepčně a konstrukčně daleko předběhl konkurenci v této kategorii a zůstal díky svým dobrým vlastnostem po mnoha modernizacích ve výrobě až do počátku sedmdesátých let.

 

 

 Tým vývoje nejmenší Jawy 50 v první
polovině padesátých let řídil velmi zkušený konstruktér Josef Jozíf, který již ve třicátých letech, jako velmi mladý, v Jawě ing. Františka Janečka vypracoval velmi zdařilou konstrukci úspěšného stroje Jawa 100 Robot. Později stál u zrodu mnoha dalších motocyklů nesoucí značku JAWA. Spolu s J. Křivkou, M. Kubíčkem, J. Šťastným, J. Mrázem a K. Marešem vypracovali v Praze velmi jednoduchý, spolehlivý, lehký, nenáročný a levný dopravní prostředek. V roce 1954 byly vyrobeny v Praze první exempláře typu 550, zatím ještě s pomocnými šlapadly (těmi byl stroj opatřen jen s formálních důvodů, aby bylo vyhověno tehdejším předpisům a jezdec ho mohl řídit i bez řidičského průkazu;
ministerstvo dopravy však upravilo předpisy tak, že i když nebude mít vozidlo pomocná šlapadla bude za určitých podmínek považováno za motorové kolo - tím zbytečné šlapadla nahradily stupačky). Jeho zajímavé tvarové řešení bylo natolik nepřehlédnutelné, že si brzy vysloužil výstižné příjmení "PAŘEZ", a to podle tvaru sedla.



Něco z histrie výroby silnějších strojů